Připomínka hrdinství na krkonošských hřebenech

VÝROČÍ TRAGICKÉHO ÚMRTÍ BOHUMILA HANČE A VÁCLAVA VRBATY 

 

24. březen 

 

Dnes si připomínáme tragické úmrtí Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří zahynuli 24. března 1913 během

závodu na 50 km v Krkonoších. Tento den se stal jedním z nejtragičtějších momentů českého sportu a zároveň

symbolem odvahy a obětavosti. 

 

bohumil hanč 

Hanč

 

Dne 24. února 1907 získal svůj první titul z mistrovství zemí Koruny české v běhu na lyžích na 50 km.

Šlo o teprve o druhý ročník mistrovského závodu. Druhý byl tehdy Emmerich Rath a třetí Josef Mejvald.

Od té chvíle mohl užívat titul Mistr lyžař. Hanč získal mistrovský titul i v následujících letech 1908 a 1909.

Potom musel na vojnu, po které se oženil s svoji ženou Slavěnou (vlastním jménem Jaroslava *11.5.1890, +15.7.1940)

čekal syna Bohumila (*3. května 1913, +26. března 1985).

 

VÁCLAV VRBATA

 

Vrbata

 

Václav Vrbata (11. října 1885 Kruh (okres Semily) – 24. března 1913 Vrbatovo návrší v Krkonoších)

byl český lyžař a přítel Bohumila Hanče. Znal se s ním ze Sokola a také z vojenské služby – sloužili

spolu v Sarajevu v císařské armádě a stali se blízkými přáteli. Oba tragicky zahynuli během závodu

v běhu na lyžích na hřebenech Krkonoš, když se náhle extrémně zhoršilo počasí.

 

Trasa závodu na 50 kilometrů

 

Závod v tragický den 24. března 1913 začínal na Labské boudě. Podle Věstníku Krkonošského,

Hančova čísla, vedla trasa přes Martinovu boudu, Vysoké kolo, Violík a Sokolník k Jínonoši a Nové Slezské boudě.

Dále pak k Vosecké boudě, zpět na hřeben k Tvarožníku a přes Sokolník k České budce. Odtud pak k Harrachovým kamenům,

na Zlaté návrší a zpět na Labskou boudu. 

 

Screenshot 2025-03-24 at 09.14.18 

 

 

Hanč, tehdejší elitní závodník, se spolu s několika dalšími běžci vydal na trať závodu, který se zprvu odehrával za

příznivého počasí. Během závodu však došlo k náhlé změně podmínek – strhla se sněhová bouře, teploty prudce

klesly a silný vítr způsobil, že většina závodníků závod vzdala. Hanč, který pokračoval sám, nakonec zkolaboval

vyčerpáním a podchlazením.

Tragédie nabrala na dramatičnosti ve chvíli, kdy se do záchrany zapojil jeho přítel Václav Vrbata, který mu poskytl

svůj kabát a čepici. Sám však kvůli extrémním podmínkám zemřel. Hanče se sice podařilo najít a dopravit do Labské boudy,

avšak i přes veškerou snahu zachránců svým zraněním podlehl.

Památka obou mužů je dnes připomínána nejen v Krkonoších, kde stojí jejich památníky, ale také každoročními

vzpomínkovými akcemi. Příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty zůstává silným poselstvím o odvaze, přátelství a obětavosti.

 

Pomníky

Hančův pomník (50°45′30″ s. š., 15°32′40″ v. d.) na červené turistické značce mezi Vrbatovou a Labskou boudou.

V těchto místech zanechal vysílený Emerich Rath polomrtvého Bohumila Hanče. Na desce je místo jména Bohumil "mistr".

 

Screenshot 2025-03-24 at 10.57.23

 

Mohyla Hanče a Vrbaty (50°45′8″ s. š., 15°32′52″ v. d.) na Vrbatově návrší na červené turistické značce mezi

Vrbatovou boudou a Harrachovými kameny. V těchto místech byl nalezen umrzlý Václav Vrbata.

 

Screenshot 2025-03-24 at 10.59.26

 

Koukněte se na hezky zpracované video od Lukyho (HIGHLIFE), kde kluci z HUDY vypráví o celém příběhu.

 

 
 
 
24. BŘEZEN DEN HORSKÉ SLUŽBY
 
 
Zároveň 24.březen je tradičně oslavováno jako Den horské služby v ČR, a stává se dobrou příležitostí
 
k připomenutí historie horských záchranářů u nás. Horské záchranářství je stejně staré, jako lidský zájem
 
o hory a zejména jejich rekreační a sportovní využívání.
 
 
Screenshot 2025-03-24 at 10.30.31
 
V českých horách byly první záchranné akce organizovány již na přelomu devatenáctého a dvacátého století,
 
kdy zejména v souvislosti s velkým rozvojem lyžařství v českých zemích nejenom začíná silně stoupat počet návštěvníků hor,
 
ale i počet úrazů a tragických nehod. Prvními organizovanými záchranáři se stávají členové koncesované služby průvodců a nosičů
 
(podmíněné znalostí první pomoci) a místní četníci a zejména hasiči, školení v poskytování předlékařské pomoci a záchrany v horách.
 
K těm se postupně přidružují zejména místní členové lyžařských, turistických a sokolských spolků, v jejichž řadách působí mnoho
 
vynikajících znalců terénu a hor. Problematické je zpočátku nejednotné velení.
 
 
Screenshot 2025-03-24 at 10.42.28


První jednotná organizace Horské záchranné služby (HZS) byla založena 12. 5. 1935 v Krkonoších.
 
Rozvoj horského záchranářství nastává až po 2. světové válce, kdy postupně podle krkonošského vzoru vznikají záchranářské organizace i
 
v ostatních českých pohořích.
 

Přidávají se  Jeseníky a Šumava (1948), Orlické hory (1949), Beskydy (1951), Jizerské hory (1954) a Krušné hory (1955).
 

V současné době je Horská služba ČR součástí záchranného systému čítá zhruba stovku profesionálů a téměř čtyři sta dobrovolníků. 

 

 

 

 

 
Screenshot 2025-03-24 at 10.43.12
 
Screenshot 2025-03-24 at 10.43.23
 
 
NEPODCEŇ VÝBAVU NA TÚRY DO HOR 
 
 
Zaskoč k nám do obchůdku a my Ti pomůžeme vybrat tu správnou výbavu pro Tvá horská dobrodružství !
 
##PRODUCT-WIDGETS-36765##